Tomáš Přibyl

Byl to základní problém programu Apollo: jak zajistit co největší akční rádius astronautů na Měsíci, aby nebyli odkázáni na průzkum bezprostředního okolí místa přistání. Před úplně stejným problémem stojí průzkumníci ve 21. století.

Kterak Amerika získala superraketu „za hubičku“

Společnost SpaceX byla založena 14. března 2002. A ke 22. výročí své existence, kdy se z „garážové“ firmy stala světovou kosmickou jedničkou, si nadělila jako dárek třetí start kompletní sestavy Starship.

NASA má konečně rozpočet na rok 2024 a od 11. března také návrh rozpočtu na rok 2025. Ani v jednom případě to není žádná sláva.

Americká firma SpaceX už dávno překročila svůj stín začínající společnosti a v kosmonautice si jede svoji vlastní ligu. Loni například uskutečnila 96 orbitálních startů, čímž pokořila hned několik rekordů.

na operační dráhu

První družice Eurostar Neo postavená v rámci partnerského projektu ESA Neosat (Neosat Partnership Project) dokončila zvyšování oběžné dráhy pomocí elektrických motorů a dosáhla své pozice na geostacionární dráze ve výšce nějakých 36 tisíc kilometrů nad Zemí.

Tři týdny poté, co byl učiněný první pokus o vyklopení antény RIME (Radar for Icy Moons Exploration) na sondě JUICE, která je určená ke studiu povrchových a podpovrchových struktur ledových měsíců planety Jupiter, se konečně podařilo uvolnit 16 metrů dlouhou anténu z lože. V něm byla uložena po dobu startu.

Observatoř ESA Euclid bezpečně dokončila cestu přes oceán a 30. dubna dorazila do přístavu Port Canaveral na Floridě. Následně byla po silnici přesunuta do hangáru Astrotech poblíž mysu Canaveral. Tam byl přepravní kontejner otevřený a observatoř Euclid se přemístila do čisté místnosti. V následujících měsících dojde k otestování subsystémů družice. Po závěrečných zkouškách ji čeká instalaci na nosnou raketu a start.

na sondě JUICE pokračují

Anténa radaru RIME pro nahlížení pod ledovou krustu měsíců planety Jupiter na sondě JUICE dosud nebyla vyklopena tak, jak bylo plánováno. V průběhu prvního týdne uvádění sondy do provozu se objevil problém s 16 metrů dlouhou anténou RIME (Radar for Icy Moons Exploration) bránící jejímu uvolnění z konzoly, která ji držela při startu.

Když 11. prosince 2022 přistála po misi Artemis I kosmická loď Orion v tichém oceánu, zástupci programu nešetřili nadšením. A právem. Po létech čekání měli za sebou něco, co by se bez nadsázky dalo nazvat čítankovým letem.

Poslední místo v galaxii, kde je svět ještě normální

„Lidé na zemi mají problémy. Ale na kosmické stanici jsme jedna posádka,“ uvedl na konci března při rozlučkovém ceremoniálu před přistáním končící ruský velitel ISS Anton Škaplerov. „kosmická stanice je symbolem přátelství, spolupráce a toho, čeho jsme schopni v budoucnu společně dosáhnout.“

V následujících dvou létech budeme svědky obrovského rozmachu soukromých kosmických letů. Unikátní mise se chystají pro lodě Crew Dragon, Sojuz i Starship.

Společnost Arianespace v lednu oznámila, že letos uskuteční deset až dvacet misí. Takto velký rozptyl je dán nejasností ohledně počtu startů pro největšího zákazníka, firmu OneWeb. Ta po loňském bankrotu ožívá, nicméně nad její budoucností se stále vznáší otazníky.

Raketa Falcon 9 vynesla 20. ledna první letošní dávku družic Starlink, čímž počet vypuštěných satelitů konstelace dosáhl 1015 kusů. Drtivá většina z nich se na oběžnou dráhu dostala v loňském roce.

Pátého dubna 1967 se shromáždilo osmnáct amerických pilotů v zasedací místnosti Střediska pilotovaných letů - dnes Johnsonova kosmického střediska - v Houstonu. „první lidé, kteří se budou procházet po měsíci, sedí v této místnosti,“ oznámil jim tehdy šéfastronaut Donald Slayton.

ESA míří k Měsíci!

Generální ředitel ESA Jan Wörner a administrátor NASA Jim Bridenstine podepsali Memorandum o porozumění, které dostane Evropu na Měsíc. Díky historické dohodě se budou členské státy ESA podílet na množství základních prvků první pilotované základny na lunární oběžné dráze, která je známá pod názvem Gateway.

Spojené státy mají po devíti létech pilotovanou loď

Přesně 3236 dní uplynulo od přistání raketoplánu Atlantis v červenci 2011 do startu lodi Crew Dragon. Tak dlouho se USA, země, která kdysi vyslala člověka na Měsíc, musela obejít bez vlastní pilotované kosmické lodi.

V neděli 9. února místního času odstartovala z Mysu Canaveral raketa Atlas V, která do vesmíru vynesla observatoř Solar Orbiter. Ta nám jako první v historii nabídne fotografie slunečních polárních oblastí. Pro nás je pak zajímavé, že na čtyřech z deseti přístrojů se podílely české firmy a vědecké ústavy.

„Nemůžu uvěřit tomu, jak dobře celá mise proběhla,“ nešetřil nadšením ředitel komerčních letů ve SpaceX Benji Reed po úspěšném návratu nové lodi Crew Dragon z mise Demo 1 zpět na Zemi. Před tím, než do ní při příští misi usednou astronauti, ovšem zbývá ještě hodně práce.

„Dvě minuty čtyřicet pět sekund. Selhání nosiče. To jsme rychle doletěli,“ sarkasticky zahlásil do éteru ruský kosmonaut Alexej Ovčinin po havárii rakety letos 11. října. Následné nouzové přistání proběhlo hladce a zdá se, že lety lodí Sojuz budou obnoveny ještě před koncem roku.

Firma SpaceX opět posunula hranice možného. Po motorickém návratu prvního stupně v prosinci 2015 a recyklaci prvního stupně pro druhý start do vesmíru v březnu 2017 nyní představila nosič Falcon Heavy, který nabízí dosud nedostupné možnosti.